ŠNORCHLOVÁNÍ

Ponořte se do kouzelného světa Jadranu na Riviéře Crikvenica, nahlédněte pod mořskou hladinu a objevte bohatství podmořského života! Naše členité pobřeží skrývá atraktivní místa ideální k šnorchlování, z nichž každé nabízí zvláštní zážitek přírodní krásy a křišťálově čistého moře. Potěší vás rozmanitost mořského světa, fascinující podvodní reliéf a dokonalé podmínky k bezstarostnému šnorchlování. Vítejte ve světě mořských dobrodružství na Riviéře Crikvenica!

Šnorchlovací lokality:

Lokalita 1. - Plaž Kačjak (Dramalj)

Pláž Kačjak se nachází na dosah malého poloostrova stejnojmenného názvu, jehož bujná zeleň nabízí během letních veder osvěžující stín. V historických pramenech je zaznamenáno, že právě v blízkosti Dramalje procházela hlavní římská silnice k Dalmácii a jedním z míst, kde se nacházel zájezdní hostinec a bezpečné místo k přenocování, bylo Ad Turres – dnešní Crikvenica vzdálená jen 3 km po pobřežní promenádě. Tehdejší římské mapy nezobrazovaly přesně terén, proto je velká pravděpodobnost, že úzký poloostrov na Peuntingerově mapě ze 4. století, označený jako bezpečné útočiště k přistávání blízko zmíněné odpočívací stanice, byl právě poloostrov Kačjak. I dnes totiž můžete vidět na oblázkové pláži velká kamenná pacholata z dob Rakousko-Uherské monarchie, která potvrzují, že tato zátoka byla vždy bezpečným přístavem, a i starší místní obyvatelé tuto pláž nazývají Luka, což znamená „přístav“.

Koráli na mělčině
Místo k šnorchlování se nachází na samém okraji pláže, kde začínají divoké stěny zdobené středomořskou makchií. S průzkumem můžete začít u velké skály, která se vynořuje z moře, protože mělčina překypuje drobnými různobarevnými rybkami. Stačí jen sledovat linii pobřeží. Při průzkumu oblasti kolem skal ucítíte místy značně chladnější vodu. Zkuste najít její zdroj! V rozsahu 100 m se nacházejí dva zdroje sladké vody, oba vyvěrají ze skal pod mořem na mělčině. Poznáte je nejen podle velmi chladné vody, ale i podle povrchu skal zbarveného v tmavě červených odstínech, zatímco houby a řasy mají živější barvy.
Zvláště zajímavá je malá jeskyně na úpatí skal, kterou obývá kolonie žlutých korálů již v hloubce 1 m. Vypadají jako drobné květiny překrásné zlatožluté barvy a obvykle žijí na stinných místech a vchodech do jeskyní. Pokud je podrobněji prozkoumáte, uvidíte, že někteří jsou zavření jako poupata, pravděpodobně něco ulovili. Je zajímavé, že koráli jsou masožravci, živí se živočišným planktonem, který uloví pomocí chapadel, a patří mezi mořské živočichy. Okolní stěny obývá koralgenní společenství zbarvené různými odstíny červené, růžové a oranžovo-zelené barvy. Tady rostou řasy podobně jako v lese lišejníky a podobají se malým růžím. V prohlubních se nachází houba korová ve tvaru dlouhých prstů, téměř černé barvy. Vedle ní je malé písčité místo, kde se občas skrývají sépie.

Hnízdo v moři
Ti, kteří jsou zdatnější v potápění na nádech, mohou pod malou jeskyňkou v hloubce 5 m najít větší kameny rozházené po písku. Na nich rybka pyskoun očkatý buduje své hnízdo. Má jich několik a podobají se ptačím hnízdům, s tím rozdílem, že jsou spletená z řas.
Během tření si samec staví hnízdo tak, že v tlamě nosí malé prameny řas a proplétá je dohromady. Je fascinující sledovat, jak tato drobná rybka neúnavně pracuje. Dorůstá délky pouhých asi deseti centimetrů a lze ji poznat podle nazelenalé barvy, skvrny na žábrách lemované červenou a tyrkysovou barvou a černé skvrny na kořeni ocasu. Samice jsou hnědé barvy a neustále vrhají do hnízda, jako by samce škádlily nebo snad zkoušely pevnost hnízda. Později se samec stará také o potomstvo a energicky brání jejich domov před predátory.
Zde na mořském dně můžete spatřit další pilnou rybku, pyskouna šedého. Hnízdo si staví na písku s použitím kousků řas a malých lastur. Pyskoun šedý má světlejší barvu, tmavší skvrnu na kořeni ocasu a má výrazné zelené oči.

Neobvyklý plavec
Na tomto místě objevíte velmi zajímavý druh ostnokožce – lilijici středomořskou, známou také jako mořská lilie. Podobá se chlupaté hvězdě, protože má několik tenkých křehkých ramen porostlých špičatými jehličkami. Pod drobným tělem má úponky, kterými se přidržuje ke dnu. Pokud je vyrušena, nebo se jí něžně dotknete, svine něžné rameno a možná se i odtáhne. Je neuvěřitelné, že může chodit, lézt, ale také plavat pohybem ramen nahoru a dolů. Živí se planktonem a má velkou schopnost regenerace.
Tuto šnorchlovací lokalitu můžete prozkoumávat podél pobřeží, kde narazíte na velké skalní útvary pokryté řasami a sasankami. Najdete zde různé druhy tříploutvovců, slizounovitých a hlaváčovitých, ale i pyskouna dlouhonosého, pyskouna pětiskvrnného a kněžíka duhového, kterého poznáte podle jasně zeleného a oranžového bočního pruhu.

Mořská brambora
Na písku můžete najít také prázdné schránky jedné zajímavé ježovky, ježovky srdčité, známé také jako „mořská brambora“ (lat. Echinocardium cordatum). Za své jméno vděčí svému srdcovitému tvaru. Je pokrytá hustými krátkými ostny podobnými chlupům šedavé, žlutavé nebo fialové barvy, pomocí kterých se pohybuje, když je zahrabaná v písku. Svou aktivitou, která se vědeckým jazykem nazývá bioturbace, významně přispívá k míchání sedimentu, urychluje cirkulaci mořské vody v sedimentu a recyklaci organických látek a tím přispívá k větší bio rozmanitostí života na dnu moře. Nebojte se dotknout její prázdné schránky, je velmi zajímavé pozorovat ji zblízka. Staré schránky ztrácejí ostny a odhalují vzor podobný květině s okvětními lístky – skutečně úžasné!

 
Pro dobrodruhy
Pro milovníky vraků se v bezprostřední blízkosti nachází pravá lahůdka! V hloubce 9 m, naproti centrální části oblázkové pláže Kačjak, leží komín zatím neznámého parníku. Hlídá ho velké hejno sapínů síťkovaných, a pokud se můžete potopit ke dnu, objevíte ještě jiné zajímavé obyvatele tohoto starého přístavu.

Lokalita 2. - Zátoky Slanica (Selce)

Šnorchlovací místo se nachází na severním výběžku zátoky Slanica vzdáleném o něco méně než 2 nm od pobřeží Selce. Jak vyplouváte ze Selce, jako byste vplouvali do muzea pod širým nebem.

Cesta do minulosti
Málokdo ví, že nábřeží v Selci bylo vybudované z egyptského vápence z Alexandrie. V druhé polovině 19. století bylo Selce důležitým centrem námořní plavby a obchodu. Mnohé rodiny vlastnily větší dřevěné plachetnice, z nichž se některé vydávaly na daleké cesty. Aby se nevracely prázdné přes Středozemní moře a jeho velké vlny a aby se zvýšila jejich stabilita, byly tyto lehké lodě nakládány kamennými bloky, které zbyly po stavbě Suezského průplavu. Tento kámen byl použit při výstavbě promenády a přístaviště.
Tento přístav byl poprvé zaznamenán na mapě Vincenza Coronelliho ze 17. století jako „Selsa“. S největší pravděpodobností však o něm věděli již dávno předtím Liburni, starověký mořeplavecký národ, protože toto místo vždy poskytovalo úkryt před severní bórou a jižním jugem, které mohou ve Vinodolském průlivu foukat silou orkánu. Při výjezdu z přístavu si všimnete vysoké pozorovací věže s žebříkem na malém skalnatém ostrůvku – tunery. V minulosti sloužila jako pozorovací stanoviště pro lov tuňáků a dnes je připomínkou dlouhé tradice lovu tuňáků ze břehu pomocí pobřežních sítí.

Poté následuje zátoka Slana, jejíž jméno pochází od výroby soli, pravděpodobně ve středověku. Za touto zátokou se táhne bujná zeleň, kdysi osázená olivovníky a vinnou révou, až do Nového Vinodolského.
Na cestě k šnorchlovací lokalitě si všimnete i několika krásných malých zátok s divokými oblázkovými plážemi. Zátoka Jasenova, charakteristická kamennými patníky z období Rakousko-Uherska, sloužila jako bezpečné kotviště pro velké lodě. Další zátokou je Slanica, vedle které se vypínají útesy mysu Takal, nad nimiž bdí pobřežní maják vybudovaný před sto lety. Šnorchlovací lokalita se nachází na protějším, nižším výběžku, vedle kterého je malá pláž.

Prameny vody obtočené korály
Průzkum tohoto skrytého drahokamu můžete začít u malé pláže zvané Borinj, která se nachází z druhé strany skalnatého výběžku. Mělčina je pokrytá oblázky, které se postupně zvětšují, a jak se přibližujete ke skalám, narazíte na překrásné exempláře intenzivně žluté houby komínové. Je tvořena vertikálními trubkovitými výrůstky, které vypadají jako prsty. Houby jsou živočichové, živí se filtrováním vody, a tím čistí naše moře.
Všimnete si, že skály blízko vodní hladiny jsou zakřivené jako stříšky. Pozorně si prohlédněte skalní stěny, protože v zastíněných částech skrývají malé dutiny a štěrbiny, které zdobí žlutí koráli sasankovci jeskynní, kteří vypadají jako malé květiny. Díky strmému okolnímu terénu má každé údolí občasné přítoky vody, které podzemními cestami vyvěrají do moře, a tento mys je jako fontána, což u každé štěrbiny můžete také pocítit – moře je tu chladnější. Právě to je důvod takového zbarvení podvodních stěn.
Pokud budete plavat dále, dorazíte k malé jeskyni, jejíž okraj je zdoben tímto druhem korálů a také houbami v živých červených a oranžových barvách.
Dále můžete vidět také jeskyňky zbarvené do fialovo-růžových odstínů. Neváhejte nahlédnout trochu hlouběji dovnitř, protože vaše oči potřebují pár vteřin, aby si přivykly na tmu. Poté si všimnete, že se tyto řasy podobají okvětním lístkům růží, vypadají překrásně! Jsou to zvápenatělé červené řasy.

O kousek dál vás čeká pravá lahůdka – polootevřená jeskyně, do které můžete vplavat a schovat se. Její dno je písčité a zasahuje hlouběji do pevniny. Skalní stěny zdobí houby neobvyklých barev a stinné části vchodu jsou téměř až k hladině orámovány žlutými sasankami. Je fascinující pomyšlení, že taková jeskyně mohla být domovem pravěkých lidí, ale je to možné!
Malá stříška se táhne vpřed a kolonie žlutých a oranžových korálů zdobí stěny jako umělecké dílo. Pokud si je prohlédnete blíže, uvidíte, že některé polypy jsou zavřené, pravděpodobně něco ulovily. Koráli jsou mořští živočichové a jsou masožravci. Potravu loví chapadly a kořist zabíjejí pomocí toxinů, které se nacházejí v žahavých buňkách. Nedotýkejte se jich, ale můžete mávnout před květinou – okamžitě se zavře.
Pokud budete pokračovat dále, narazíte na ještě jednu menší jeskyni.

Čilí obyvatelé podmoří
Mělké dno před mysem oplývá životem. Hejna sapínů jsou všude a snadno je poznáte podle černé barvy. Pokud se podíváte pozorně, všimnete si, že se podobají rybičkám z korálových útesů. Sapíni jsou vlastně jejich jedinými příbuznými v Jadranu. Je zajímavé, že samec dává pozor na nakladené jikry a domov připravuje tak, že ho dobře vymete ploutvemi. Mladí sapíni svítí kobaltově modrou barvou a vypadají velmi exoticky. Klidně si je prohlédněte zblízka, protože neutečou daleko.
Když se přibližujete k velké jeskyni, plavte potichu a pomalu, protože se v ní ukrývá hejno mořanů obecných ve společnosti velkých exemplářů mořanů ostrotlamých, což nabízí nezapomenutelný pohled. Před jeskyní jsou roztroušené velké kameny porostlé řasami, které rádi spásají očnatci obecní, zatímco kolem nich plavou hejna oblad obecných. Tento útes navštěvují také velká hejna cípalovitých, která jsou neustále v pohybu.
Z drobnějších rybek se na tomto dně můžete setkat s pyskounem očkatým, který si buduje hnízdo z řas. Vypadá téměř jako ptačí. Pokud ho najdete, nepřibližujte se k němu příliš a počkejte pár okamžiků. Objeví se s větvičkou v ústech, protože ho stále upravuje.
Z dalších obyvatel si všimnete kanice písmenkového, která má pruhy jako zebra, zatímco kněžík duhový vás bude často sledovat, protože je velmi zvědavý.
Na písku v blízkosti útesu můžete najít měkký korál jménem červnatec sasankový s dlouhými chapadly čokoládové barvy a rournatce vějířové, kteří se podobají palmám s bláznivými „účesy“.

Pro ty v lepší kondici
Pro ty, kteří jsou zdatnější v potápění na nádech, čeká na písku před výběžkem ještě jedna stopa z novější rybářské historie. Rybáři vždy označují pozici tenatové sítě plovoucí značkou a někdy to může být i prázdný kanystr, zatímco jako fendry na rybářské lodi jim často sloužily pneumatiky z nákladního auta. Dnes tyto předměty leží na písku před útesem a jsou domovem rybiček, a někdy také chobotnice. Její úkryt poznáte podle shluků kamenů ozdobených schránkami měkkýšů.

Bezpečnost na prvním místě
Neprozkoumávejte vnitřek jeskyně, když je moře rozbouřené, protože by to mohlo skončit odřenými zády a rozbitou hlavou. Avšak pokud si přinesete podvodní lampu, zažijete šnorchlování na zcela nové úrovni.
Vaše chování může mít přímý dopad na znečištění moře nebo jeho zachování. Užívejte si moře a radujte se z každého živého tvora, protože dokud je moře zdravé, jsme zdraví i my!

Lokalita 3. - Tepla (Jadranovo)

Jak se dostat k šnorchlovací lokalitě

Šnorchlovací místo se nachází v podmoří pláže Tepla, kterou bujná zeleň a lesní cestička střeží před náhodnými kolemjdoucími. K této pláži se můžete dostat pouze desetiminutovou procházkou po divoké stezce z vesnice Perhati nebo loďkou, ale v každém případě s jasným úmyslem – užívat si v čisté přírodě a tichu!

Sveti Jakov (Svatý Jakub)
Když jednou vkročíte na malou pláž s drobnými oblázky a pohledem přejedete okolní krajinu, pochopíte, proč je právě svatý Jakub namalován v malé prohlubni ve skalní stěně – tohle je to pravé místo, kde si odpočine tělo i mysl!
Svatý Jakub je patronem Jadranova a jeho obyvatelé se nazývají Jakovari podle chorvatského jména svého ochránce (Jakov). Podle místní tradice kdysi dávno jedna loď vyhledala úkryt před bouří v nedaleké zátoce a námořníci se vylodili na pevninu a schovali v kapličce svatého Jakuba. Údajně bylo velice chladno, a tak spálili vše, co uvnitř našli, včetně sochy svatého Jakuba. Ale socha nechtěla hořet. Hodili ji do moře s kamenem zavázaným kolem krku, ale nechtěla se ani potopit. Jakmile se počasí zlepšilo, loď pokračovala ve své cestě, ale zastihla ji ještě větší bouře a zmizela ve vlnách s celou posádkou. Místní obyvatelé to považovali za zasloužený trest, sochu z moře vytáhli a vrátili na oltář. I dnes se při oslavě dne obce hraje legenda o nalezení sochy v moři a její záchraně.

Zajímavosti podmoří
Uprostřed mělčiny se tyčí jeden větší útes a kolem něj se vždy skrývají slizouni evropští, které poznáte podle hnědých pruhů a tykadel podobných jelením parohům.
Dno je poseté většími kameny, které se jako vodopád spouštějí na písečné dno. Tu a tam můžete na kamenech spatřit žlutou houbu jménem houba komínová, která se podobá prstům a zdobí mořské dno. Hejna malých a a velkých očnatců obecných spásají řasy a jsou velmi zajímavá pro pozorování zblízka, avšak budete se k nim muset přikrást! Tady můžete najít velké exempláře hvězdice obrovské, hnědočervené barvy s ostnatými výrůstky. Je to nenasytný predátor. Když ji budete delší dobu pozorovat, všimnete si, jak jí ostatní hvězdice, a dokonce i ježinci jdou z cesty, protože i oni pro ni představují lahodnou kořist.

Na písku můžete najít živou hřebenatku svatojakubskou, překrásnou mušli vějířovitého tvaru, z níž trčí tykadla. V případě nebezpečí plave, respektive utíká otevíráním a zavíráním lastury.
Tato mušle je též symbolem poutníků, protože kdysi sloužila jako důkaz absolvování Cesty svatého Jakuba známější jako Camino de Santiago, a byla používána též jako nádoba na pití vody.

Na hlubším písečném dně je možné spatřit sibu býčí, jak odpočívá nebo zvolna plave jako pták těsně nad dnem. Její záda mají šedozelenou barvu s tmavšími pruhy a hlava se podobá plochému kachnímu zobáku, kterým ryje v písku. Její let je překrásnou podívanou, která vám zůstane ve vzpomínkách.

Podmořské stěny
Také okrajové části po obou stranách pláže je zajímavé prozkoumat, protože vypadají jako mořské stěny kryté skalnatými stříškami. Stačí sledovat nejmělčí pobřežní linii a pečlivě pozorovat. Některé stěny jsou bohatě zdobeny červenými a zelenými řasami a kamennými houbami temně purpurové barvy. V zastíněných částech se skrývají velká hejna gavúnů, která můžete honit jako pastýř. Možná nejhezčí pohled je, když se ponoříte pod hejno – lesknou se jako živé stříbro! V malých prohlubních a prasklinách si můžete všimnout i velkých ropušnic skvrnitých, blízkých příbuzných ropušnice obecné, temnější hnědé barvy.
Pod stříškami můžete najít také oblady a mořany, jak odpočívají, zatímco se k vám při zkoumání větších kamenných bloků přidá zvědavá ryba kněžík duhový a veselé hejno sapínů.

Pro ty v lepší kondici
Pro milovníky větších hloubek ukrývá písek před pláží mnohé zajímavosti jako měkký korál jménem červnatec sasankový. Poznáte jej podle čokoládově hnědých dlouhých chapadel.

Tady žije také lilijice. Pokud před ní mávnete rukou, pohne chapadly připomínajícími peří nebo se dokonce dá na útěk. Může totiž plavat velmi legračním stylem nebo chodit pomocí stonků, které vypadají jako malé kořínky. Patří mezi ostnokožce, velmi staré živočichy, dokonce starší než dinosauři! Jejich fosilie se též nazývají vůdčí fosilie, protože pomáhají určit relativní stáří skal (paleozoik!) na kterých se nacházejí. Na písku též můžete najít prázdné lastury ježovky srdčité, ostnaté ježovky světle fialové barvy, která žije zahrabaná v písku.
Na tomto dně je možné setkat se s hejny mořanů, parmic nebo nějakým osamělým ostnatcem velkým, kterého místní obyvatelé nazývají ranj, a sumýšem, populárně nazývaným mořská okurka. Kdysi se maso sumýše používalo jako skvělá návnada pro ceněné druhy ryb, ale dnes patří mezi chráněné druhy díky své důležité úloze při udržování zdravého a „čistého“ mořského ekosystému.
Sumýši se živí organickým odpadem, který se usazuje na mořském dně, jinými slovy recykluje odpad polykáním různých baktérií a vylučováním výživných látek zpět do okolí, čímž podporuje rozvoj života v moři. Jedna mořská okurka může zpracovat až 80 kg sedimentu za rok. Proto až příště skočíte do čistého, tyrkysového moře, poděkujte také mořské okurce!

Náš vztah k moři
Život v přímořské oblasti byl vždy spjat s mořem. Lidé v něm nacházeli obživu, pluli po něm a spojovali tak bližší i vzdálenější pobřeží, spojovali osudy, vyměňovali si výrobky, příběhy a zvyky. Pro mnohé je moře inspirací, zdrojem výdělku, ale i lékem na dobrou náladu. Pláž Tepla se nachází nadosah Stezky vln, která spojuje celý crikvenický kraj, a dokonce i v chladnějších obdobích roku může poskytnout útočiště a posilňující odpočinek od každodennosti.
Klimatické změny mají dalekosáhlý vliv i na teplotu moře, která zůstává příjemná na koupání i na začátku podzimu. Pod pozorným okem svatého Jakuba namalovaného na této pláži pobyt v nedotčené přírodě léčí téměř všechno!